Seznam článků:

Kde je divoký muž?

Žena - muž: Bod nula

Tantra, probouzení divoké ženy...a co dál?

 Tantra a léčení

 Proč si mají ženy dopřát tantrickou masáž...    

 Proč si muži dopřejí tantrickou masáž     

 Sexualita versus tantra

 Tantra a krása ženy

 Osobní cesta ženy k tantře

Kde je divoký muž?

    Schoval se. Ve snaze neublížit nám ženám, se ukryl a stáhnul. Zatáhl ocas a je krotký. Připravený nést vinu za vše co udělal i neudělal, za svoje otce, je nám plně k dispozici. Nese na ramenech tíhu, která mu nepřísluší a pod kterou se mu nedaří vyrůst a expandovat do světových stran. Zpočátku tato náplast může zafungovat, byla a je léčivým procesem. Jednoho dne však přestává plnit svoju funkci. Potřebovaly jsme jemné zacházení v rukavičkách a teď křičíme:“Buď přeci chlap!“ Žena  začne drápat a provokovat, protože cítí jeho potlačení. Stejné vytahuje stejným, nebo pro jistotu ještě silnějším. Vytrvale, nesmlouvavě, někdy zuřivě a zběsile.

 Na té hře se podílím i já, podílí se na ní spousta citlivých žen. Být tím mužem, prožívám zmatek a možná příchuť zrady. Energeticky jsme si muže vykastrovaly, protože jsme se jejich zraňující  síly po těch staletích opravdu bály. Teď pláčeme, že nejsme vyživeny, tak jak naše hluboká žena touží. Nejsme. Ale když se zjeví, to není už ten muž desinfikovaný savem, dárkově zabalený. Dokážeme neutéci, nadechnout se a říci  Jo ?

V okamžiku orgasmu muže, který muže na vteřinu vrátí ke své plné „světy a vesmíry oplodňující“ síle, má ho žena plně ve své moci. Výsledkem může být chvilka extáze, ale potom pocit ponížení a závislosti, strachu z moci ženy, především, té, která orgasmus předstírá. Muž se ten okamžik může naučit zlehčovat, aby nebyl tak naplno polapen. Dát mu rekreační či sportovní, vybíjející význam. Rychle se oklepat. Nepustit ho do výšin nebo spíše do svých hlubin. Ano, i takto mu to připadá celkem fajn a zdravé, pokrm jeho touhy by měl být také estetický, nerušivý, v normě, okořeněný tak akorát.

      Nebo může následovat společná oslava oné božské, nám oběma pohlavím darované síly, bez ohledu na naši osobní minulost, traumatické zážitky a nevyřízené účty. Můžeme si vybrat, stačí jen přehodit v hlavě, či spíše v těle úhel pohledu. Zní to jako sci- fi z nereálného světa, ne ze světa, v němž se dohadujeme o výchově, platu, nákupech a nedělním programu. Ale ten bájný prostor lze najít, v to věřím, to učím.  Neděje se to hned, ale právě z pocitu onoho nedostatku, deficitu něčeho přesahujícího, jenž je pociťován nejprve mlhavě, poté zcela zřetelně na obou stranách, se vydáme na cestu. Na neznámou cestu, kde se ženy „oplodněny“ divokým mužem, Shivou, Slunečním bohem i Bohem podsvětí, jedno jak jej chceme nazvat,  cítí  akceptované, viděné, krásné, hrdé, totálně oslavované na život a na smrt, rozkošnické i vznešené, s vděčností přijímající tento mužův upřímný dar. Všichni, všechny, toto dávné volání někde hluboko v sobě cítíme, ukryté za devatero horami, devatero mlžnými závoji ....Jen to zatím neumíme na jedné straně vyjádřit, na druhé přijmout.

     Pokud jsme ony boje a obviňování přežili, a to je zjevné, když jsme tady, máme tělo a dýcháme, můžeme se navzájem osvobodit. Bylo to vydatné, živé, pulsující období, nutné, oživující svou autentickou bolestí, touhou po naplnění Čehosi, co jsme neuměli definovat. Skutečný soucit s dnešními muži znamená spíše pochopit, co všechno kvůli nám v dnešní době museli potlačit. Povzbudit je k navrácení se do „divokosti“, tím, že ji od nich s nezatíženou opravdovostí a odvahou přijmeme, že ji vyžadujeme. Ne je změkčile a mateřsky litovat, čímž je opět chráníme svojí vlastní sukní před světem a bereme jim možný návrat k důstojnosti. A taky si uvědomit, že plakat „nad svým rozlitým mlékem“ můžeme v klidu i samy. Rituálně, vědomě a „na plný pecky“. A taky na to neumřeme. Právě proto, že si to dovolíme.

Nemluvím o bezpohlavní selance, odpoledním dýchánku s čajem. Svádět rituální  bitvy pohlaví můžeme i se srdcem, šípy na obou stranách už nemusí být otrávené, může nastoupit radost ze hry i krásy soupeře. Šachová partie, kdy se oba protivnící ctí a labužnicky vychutnávají své kroky. Křehké ženy už nemusí pláčem vydírat soucit a lítost, jež by byly u mužů podbarveny hanbou a vinou, mohou ho mít v tomto světle nového partnerství dostatek, právě tak jako ho jsou schopny poskytovat. Myslím nejen tělesný sexuální zážitek splynutí, ale i stav mysli a duše s tím spojený. Je to „živá voda“ na naše rány ze spolužití.

P.S

Divocí muži přesto někde existují, existují i muži na cestě k němu, Ti, co už to ví, a nebo Ti, co to ještě netuší!

hk 19.1.2012

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Žena – muž : Bod nula     

    Ten čas ještě nepřišel, ještě je čas ohledávání ran na bojišti, čas léčení a nadechnutí se. Ženy se probouzejí a skryté energie pod pokličkou „papiňáku“ začínají pracovat. Ty, co ještě váhají, cítí zvláštní neklid a volání. Svým způsobem bylo staleté mlčení pohodlným stavem, kde byla zodpovědnost přehozena na utlačovatele. Nově získaná síla zavazuje a je třeba použít zbystřené smysly „šelmy“ k jejímu využití a srdce k jejímu nasměrování . Vracíme se k sobě a poctivě zkoumáme své nově narozené JÁ, občas ještě sekneme drápy, občas se politujeme.  Když se pára cíleně vypustí s obrovským syčením, ale pod kontrolou, je postupně klid. Ženský princip se naučil přežívat stlačený a ve tmě. Učil se poznávat, zrát a proměňovat s pomocí bolesti. Ženská „joni“, symbol otevření se muži a životu, je často jizvou či dosud zející ránou jejich historie. Divoká duše, ta ohnivá koule, se jednoho dne zjeví. I kdyby mělo tělo fyzicky zemřít, prodere se ven. I za tuto cenu.

     Muži ve svém  brnění, které si museli navléci, aby obstáli jako lovci, dobyvatelé a tvůrci struktur vnějšího světa, se cítí stejně tak odloučení od jedné důležité části sebe. Zatímco ženy udržovaly po staletí linii ženství a sounáležitosti, předly spolu v tichosti a pochopení zlatou nit ženského rodu, muži toto spiklenectví pohlaví projevovali v poslední době pramálo, snad v bitvě, lovu či sportovním klání, kdy se pak jejich akční síla násobila. Odříznutí muže od vlastní intuice, hlasu přírody a nahrazení  kmenového společenství svých druhů důrazem na prosazení individua, nepatřičnost jakéhokoliv projevu zranitelnosti, nedejbože pláče,  je zřejmě stejně bolestné jako odříznutí ženy od spontánního projevu ženství.

        Tantra a práce s lidským tělem mi nabídla vidět lidské bytosti, muže i ženy, ve své „nahotě“ a čistotě. Tou čistotou nemyslím jakýsi blahoslavený stav dokonalosti, ale velmi pokorný stav bytí u sebe s přijetím toho, co je. Inventury stavu nedokonalého těla i nedokonalé duše. Ukázala mi taky strategie, jak se umrtvujeme, jak lze žít pod pokličkou desítky let, jak lze zmrazit to, co bolí až k nežití, jak lze být roky neviděna a rozostřit svůj zrak, ale hlavně jak hluboká jsou zranění na obou stranách, když  najdeme tu odvahu otevřít oči, podívat se zpříma, nemlčet... přiznat se, sdílet to „o čem se nemluví“. Naučila mě vidět sílu a krásu mužů, zakletou strachem, viděla jsem je plakat přesně tak, jak to dovedeme my ženy.

      Ale kde začít? Pokud žena pocítí mužovu skutečnou vnitřní sílu, může se plně otevřít a oddat. Do té doby vyčkává a chrání se. Její tělo má v sobě vypěstovaný ochranný kód z minulosti. Až když ho rozpozná včetně jeho příčin, může se vydat zkoumat za něj.  Dokud není muž plně přijímán, drží se zpátky. Začarovaný kruh. Tantrické rituály Shivy a Shakti jsou cvičištěm všeho toho, co nám v realitě prostě „neproudí“. Právě tak jako konstelační rituály, kdy se ženy pokloní mužům a muži ženám ((pořadí libovolné) a jenom to dlouze nadechnou. Přes všechna ublížená prohlášení žen nakonec můžeme konstatovat, že obě pohlaví jsou na tom stejně, ač v ženách někde uvnitř trpce vězí, že jsme na tom hůř. Ženy se převlékly z důvodů přežití či profitu lehce do mužského kabátu, nebo se naučily mlčet, popírat a skrývat. Muži si vzali v rámci plnění svěřeného úkolu své neprůstřelné vesty a masky nebo se schovali pod máminu sukni. Myslím, že jim není lépe, jen to není tak vidět.

     Mnozí zúčastnění tohoto dramatu ještě poslušně hrají ze setrvačnosti, ale stále více aktérů  odhodí svou roli a začne se divit , v jakémže čertovském kousku to přijali part? Hrát na viníky a oběti jim už nějak nedává smysl, ale co má smysl, je láskyplné léčení ran, které obě strany v bitvě utržily. 

      Všechno to emoční bahno a chuchvalce nevyřčeného smutku našich babiček a prababiček v našem těle někde pořád (ne)proudí a vězí jak dlouho nevysypaný koš. Nejde je zamést pod práh a být ze dne na den „happy“, ale už nemají tu ničivou  sílu rozežírat tělo zevnitř jako zhoubný nádor. Právě proto, že je rozpoznáváme. Smutek, generacemi nastřádané  jizvy a zranění je nutno brát vážně, uctít a pietně vypustit ven. Někdy je to sakra obrovská porce žalu, a už vůbec nevíme za koho všeho...Máme pocit, že když přehradu  pustíme, nebo když jsou protrženy hráze, tak před tím všichni muži utečou. Ještě příliš živě vidíme obraz prchajícího muže a běsnící ženy za ním, který má blíže k oboustranně ponižující frašce než k léčení. Můžeme taky zůstat polapeny v této síti utrpení. Pokud však žena sama začne tento stav chápat jako svůj „iniciační proces sestupu do temnot“, přestane bědovat nad osudem, osvobodí tím postupně muže od jejich pocitu viny a touhy po útěku. Jako v pohádce, prokletí se mávnutím čarovného proutku zruší.

    Jsme přirozeně unaveni,unaveny. Příběhy se uzavírají. Ženy se potřebují vyplakat a potřebují, aby to muži ustáli, neotočili se zády, neřešili a vůbec si to nebrali osobně! Je to pro ně těžký úkol, ale i dar spojení se sebou a narovnání. Až když to žena udělá, může být znovu bytostí plnou lásky, léčitelkou a živitelkou, darem a inspirací pro muže. Krásná vize! 

      Nastává zvláštní ticho a klid po bitvě. To ticho je i bolest, ztráty na obou stranách, proděravělá srdce, nikdy nevyřčená slova, která se zadrhla přidušena v hrdle, vše, co nespatřilo světlo světa, vše promarněné, co nedostalo tvar, nebylo zhmotněno. Touha zavřít oči a chvíli jen tak spočinout. Vždy mě fascinovaly konce filmů, kdy hrdinové duševně i tělesně pozměněni tím co prožili, osudem, odcházejí každý sám KAMSI do dáli. Goyovy přízraky. To vše je v tom tichu.  Není to tragédie, není to konec světa, je to daný stav,  šance, naděje, možný začátek  

hk 29.12.2011

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tantra, probouzení divoké ženy...a co dál?

Za tu dobu, co se potkávám s ženami bud při tantrické masáži nebo na  tantrických seminářích, sleduji, jak to začíná podrývat ustálené  vzorce chování téměř u každého páru. Některé vztahy to neustojí. V ženách se totiž díky probouzení dlouho potlačované, do malinkaté kuličky stlačované energie, probouzí zároveň časovaná  bomba. Dnešní tantra velmi dobře dokáže zabrnkat na to pravdivé jádro ženy, které zůstalo po tisíciletí někde uvnitř těla neporušeno, i když bylo přezíráno a nedostalo se mu slyšení. Její tělo, její smysly, tanec, dotek, navrací ženu k přírodě a přirozenosti tak rychle, jak by to neuměl žádný terapeut a stovky přečtených knih. Ženy najednou pláčou, křičí svoji bolest, svá zranění. Nebo tělo zamrzle mlčí, ale i to je důležitá informace, jak jsem na tom a kde začít. Jak naloží se svou energií to množství probouzejícíh se žen?

Rozhodně to nebude hned armáda probuzených andělských duší s nebeskou trpělivostí.. Určité mezietapy jsou zdravé. Řada z nich si totiž najednou uvědomí:“Bože, tohle já přeci odjakživa chci, to je mé právo!“ První emocí, která se vyplaví, může být až bezbřehý smutek. V jaké vězení se ten život promněnil, kolik přidušení a zamrazení bylo potřeba k přežití ženy, kolik okleštění, ořezávání té krásy, aby se vešla do formy očekávání společnosti. Ano, tohle zjištění tzv.nespravedlnosti někdy hodně bolí. Vybudí v nás možná sebelítost, posléze zdravý výkřik:“tohle přeci není fér“...  Když začneme cítit, jaké by to mělo být, a vidíme, jaké to je a bylo, ten strašný rozdíl nás nenechá na pokoji.

       Potom přijde asi vztek, a dobře že přijde. Opouštíme partnery, přestáváme vařit, kupujeme si drahé věci (no přeci si je zasloužíme, ne), odcestujeme všem „blízkým“ někam daleko, nemáme rády obecně všechny muže, event. přijímáme jen ty, kteří jsou nám hodně podobní, ale ti nás zase moc nerajcujou. Tak si třeba najdeme milence na sex, kteří se tzv. nepodíleli na našem předchozím ubíjení, ale brzy na ně hodíme zase jinou nespokojenost či závislost. Nebo už nechceme sex a muže vůbec a „divoce“ se vrhneme do nějakého hnutí. V jiném případě v nás zůstane takové to ženské nespokojené „pnutí“.

       Cesta zpátky už není, jak tedy transformovat „vztek z útisku“ do láskyplné podoby? Asi nejlépe jeho projevením v únosné míře, nestínat rovnou hlavy, ale umět jasně zakřičet TAK TOHLE UŽ NE . Neboť muže chceme, jsou tak jiní, inspirují a vzrušují nás, rádi o ně pečujeme a laskáme je, necháme se jimi hýčkat, milovat a oblažovat, chceme se jim líbit, těšit je.  To je naše přirozenost, pokud do nich zrovna neprojektujeme svoji tisíciletou porobu. Pak asi pochopením souvislostí, že problém má dvě strany a mužům se nevede o nic lépe. „Nová“ žena se probouzí a „starý“ muž je na odchodu. Asi by měla mít expandující nová žena větší sílu než odcházející muž. Takovou sílu, aby v sobě postupně našla trpělivost, laskavou pokoru respektující zachování života, učila se být mostem ke světu mužů, právě tak jako řada mužů plní své poslání být mostem k ženám. Stále více žen si „doplňuje“ mužskou energii a muži se zase zkouší ponořit do té ženské. Mizí vyhraněné polarity, často i silná sexuální přitažlivost, je to trochu zmatek v té staré známé dynamice.

     A proč o tom píši v souvislosti s tantrickou masáží? Protože právě tyhle pocity v ženě léčí, mužům je přibližuje. Protože právě onu divokost a nekompromisnost v ženách probouzí. V sexualitě se vše projevuje tak jak to skutečně je, jak si kdo stojí, kolik toho ještě ustojí a kolik ne. A kompromisy tam neobstojí, kompromis není příliš „vzrušující“, i když umožňuje  přežití. Tantra však počítá se skutečným žitím a ne s přežíváním v zamraženém stavu. Je to někdy dlouhý a dobrodružný proces s recidivou a často si vzpomeneme, jak jsme obaleny malými sebeklamy a milými kompenzacemi docela dobře žily. Je to svobodná volba každého, jakou cestou se chce vydat.

Helena

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tantra a léčení

Jelikož se tantra dotýká naší nejsilnější životní energie – tedy sexuální, najdeme zde léčivé aspekty na mnoha úrovních . Následující výčet je tedy pouze empirickým shrnutím možných benefitů a zásahů a zdaleka nemůže postihnout celý léčivý proces, se kterým se můžeme potkat, když se dá do pohybu tato „ohnivá energie“. Jakákoliv kategorizace je omezující, neb vše je propojeno se vším a např. ozdravění naší osobní sexuality, posílení našich fyzických orgánů, je přínosem pro potenciální partnerský vztah, právě tak jako napojení na naši intuici a tělesné pocity nás vede k moudřejším rozhodnutím v partnerském  či  zcela běžném praktickém životě.

Podpora individuální sexuální energie

Ozdravění pohlavních orgánů – přísun nové energie a odstranění bloků, které nám mnohdy roky brání v otevřeném prožitku radosti

Láskyplné přijetí nedokonalostí vlastního těla, odhození falešného studu, podpora sebevědomí, důraz na hodnoty vnitřní krásy a vyzařování namísto společenské „masky“,tedy spíše sociální zdravé chování

Sdílení intimity ve dvou a léčení partnerských vztahů

Porozumnění /a hlavně přímé procítění/ polarity muž a žena, pochopení, kdy a jak energie mezi dvěmi jedinci proudí či kde je zablokována

Namísto myšlenkových vzorců, které nás někdy drží v kruhu, dochází k napojení na moudrost vlastního těla a jeho pocity. Posun našeho centra zpátky do břicha, pánve  vyživení ženského či naopak mužského pólu bytí. Tantra vyživuje především pól ženský, a to i u mužů. V páru však uznává ideál Shivy a Shakti, jejich specifiku,  uctívá joni i lingam a jejich posvátné spojení 

Propojení s celkem , podpora spirituality, svobody a tranzovních léčivých stavů

     Cílem řady tantrických technik je očista našeho hlavního energetického kanálu  v oblasti páteře. Vytvořená extatická energie je záměrně vedena směrem vzhůru. Jde nejen o o harmonii  mezi jednotlivými centry, jejich vyváženému nasycení energií, ale o posílání energií i do vyšších „duchovních center. Tělo zde zůstává „chrámem“, místem, ze kterého neutíkáme, ale naopak je plně využíváme k meditaci. Stejná pozornost je věnována i dobrému uzemnění člověka, tantra se věnuje ozdravění  a obnovení základních kamenů našeho energetického těla, dotýká se i našich temnot a třináctých komnat, zákazů a studů, ve fyzické podobě masáží prostaty, perinea či rozetky. Obrazně řečeno, v ideálním stavu stojíme nohama  pevně na zemi a hlava dosahuje do oblak. 

     S tantrickým učením se můžeme setkat v mnoha podobách. Jiný charakter mají kurzy párové tantry, jiný ženské skupiny, jiný skupiny smíšené. Můžeme se individuálně věnovat dechovým cvičením a prací s vlastní sexuální energií, na trhu je dostatek kvalitní tantrické literatury, která provádí řadou krásných rituálů (např. Margo Anand – Umění sexuální extáze a Umění sexuální magie) Najdeme u nás i kurzy  tantrajogy, v současné době např. velmi populárního a účinného tantrického cvičení pro ženy „Mohendžodaro“, můžeme zkusit zajít na tantrickou masáž či se ji sami učit provádět.

Tantrická masáž a léčení

Dotek v pozornosti

Pokud vnímáme opravdu svoje tělo a doteky, odpojíme se postupně od řízení mysli a svoji pozornost přesuneme k přítomnému prožit ku.. Pokud je pozornost toho, kdo nám dotek poskytuje věnována určité části těla, směřuje tam energie obou zúčastněných. Posíláme tomu místu společně vědomí. Děje se tak na úrovni celého těla, od hlavy,  až po plosky nohou. V našem těle jsou  riziková místa, energetické brány, které volají po pozornosti naléhavěji. Buď se tam energie nedostává, nebo se tam hromadí. Celotělní masáž v pozornosti je tak doslova průzkumným úkolem, přerozdělováním, harmonizací.

Celý proces je zároveň meditací a spolubytím obou zůčastněných, při kterém  vnímáme základní vjemy jako je dech, teplo, tlak, mrazení, příjemné vzrušení.Už takto provedená masáž celého těla, aniž bychom se zvláště věnovali erotogenním zónám či pohlaví, je tantrickou léčivou masáží. 

Nárůst energie –uvolnění v potěšení

Prožitek potěšení je vlastně vzbuzenou a vzrůstající energií, při čemž se tělo nestahuje, ale naopak se v důvěře otevírá. Někdy si nejdřívě musíme uvědomit, co tvoří naše hranice, co nás svazuje a brání v rozšíření. Pokud se uvolníme, odevzdáme se vyšší moudrosti těla, která není svazována kulturou naší výchovy, rodinnými přesvědčeními či předchozími zraněními. Napojíme se na spontánnost, autentičnost a pravdivost.. Zvláště u žen se pocity potěšení a radosti dostaví už na  terciálních či sekundárních erotogenních zónách. Jsou to přesně ty oblasti, které sice nejsou přímo zdrojem, ale podporují tok energie . Zatímco u někoho se projeví při masáži plosek nohou, kotníků, u jiného najdeme zdroj např. na kostrči, učních lalůčcích, na šíji či vnitřní straně stehen. Jemná smyslná masáž podporuje naši radost a pozitivní prožívání těla. Fantazie, hravost a kreativita v doteku může být doslova elixírem pro unavenou duši.  Potěšení, které vnímá naše tělo, z nás následně může vyzařovat ven pro jiné. , narozdíl od sebeobviňování či odpírání si až sebemrskačství, což je někdy průvodním jevem duchovních hledačů.

Intimní masáž – silný energetický zdroj

Když tělo volá SOS, je to nejsilnější zdroj k oživení, který je k dispozici. Pokud ovšem nepropadne tělo jakési letargii a neodpojí se. Tady pomůže trpělivost, pozorností, láskou a přijetím přilákat dotyčného nazpět k vnímání prožitku. Bez naléhání a jemně, abychom se pak mohli vrátit ke zdroji . K intimní masáži přistupujeme ve stavu důvěry a plného propojení srdcem. Jedná se o hluboký vstup do intimity člověka, který je vedený rituálně, s empatií a s úctou.

Tantra využívá sexuální energie k prožitku, jenž by měl člověku navodit vyšší energetický stav, rozšiřující se

postupně do celého těla. Věnujeme –li tedy pozornost pohlaví, tak  v tomto rámci a

s tímto záměrem. Nacházíme se v oblasti s největším energetickým potenciálem pro výživu

celého těla. A zároveň v oblasti, která nese často nejhlubší zranění a traumata. Již to, že si dovolíme vstoupit do této oblasti s cílem objevování a vědomého  průzkumu  v

sobě nese velkou důvěru, otevření svých hranic za běžné konvence a tzv. dovoleného. Tantra tedy ze své podstaty svého učení může vstoupit tam, kam běžná terapie prostě nemůže.  Prvním krokem je tedy zpracovat a dovolit si ono neznámo, přistupovat ke svému tělu posvátně a chápat prožitek potěšení a sexuální radosti jako nepopiratelné právo každé bytosti. Takto chápaná masáž není náhradou sexuálních intimních vztahů, ale velmi jemnou terapii na úrovni duše. Hledáme zamrzlá místa, strachy, prostě vše, co nás blokuje a vlastně se nám ozývá v běžném životě –i tom partnerském. Tento rituál nám dovolí prožít svoji sexualitu v čistém stavu bez osobního zatížení. Cílem je zkvalitnění prožitku a jeho rozšíření do celého těla. K tomu nám opět dopomůže řízené dýchání, propojování částí těla dotekem.

Sexuální magie a alchymie

Není ničím jiným než vědomou prací s touto nakumulovanou energií, která proudí páteří především k srdci a  k centru vědomí až k vyššímu propojení na temeni .Její účinek je silný – energie ohně, která dokáže vytvořit nový život, dokáže prosvětlovat naši intuici a dovoluje nám prožívat extatické meditační stavy, prorazí nevyjádřené emoce, dá svobodu hlasu, můžeme pocítit stavy propojení s celkem, splynutí, beztíže. Naše energetické tělo, pokud mu to dovolíme, se rozšiřuje podobně jako při jiných tranzovních technikách daleko za hranici kůže, fyzického těla.

V rovině tělesných vjemů je možno se cíleně zaměřit na propojení jinové a jangové části sexuality, či jinak řečeno minusového a plusového bodu. Jiná místa těla a pohlavních orgánů / joni a lingam/ znamenají ono ženské, receptivní vnímání sexuality, jiná jsou při stimulaci  plusová, mužská. Pokud dokážeme vybalancovat jejich vnímání –v tomto případě stimulací při masáži- dochází k jakési integraci uvnitř našeho těla, ke zcela novému prožitku silné energie – která nesměřuje k orgasmickému uvolnění, k výkonu či hmatatelnému výsledku s koncem, ale k rozšíření extáze až za hranice fyzického těla. A rovněž k prožitku nepomíjivé plnosti a hojnosti. I když jde o pokročilejší stavy vědomí, v tantře jich může být právě díky silnému „zdroji“ dosaženo velmi rychle u těch, kteří jsou vnímaví a mají zkušenost s nějakým druhem meditace. I když se může jevit v tomto pojetí člověk jako energetický čip, baterie s minus a plus, lidský tantrický rozměr dostává jakýkoliv riuál právě tím, že jsme v neustálém kontaktu se svým srdcem (i  pohlavím), laskaví, citliví a empatičtí . Tento prožitek extáze bez cíle a orgasmu je velmi ozdravný pro ženu i muže

Sexuální terapie traumat

V oblasti intimity neseme často nevědomá zranění a omezení, které se jako tělesný vtisk

usazují do tkání těla v dané oblasti. Speciální léčení tedy znamená –vnést znovu do těchto míst

pozornost, čisté vědomí –což často při doteku /různým tlakem, vibrací/ může v různé síle evokovat a vyvolat  dávno zasunutou emoci

a umožní ji člověku přinést na světlo, v bezpečném prostředí si ji „prožít“ uvědomit a např.

pomocí dechu či hlasu ji vypustit. Mohou to být veškeré formy sexuální manipulace,

zneužívání na fyzické či duchovní úrovni, porod či trauma z potratu –to vše se ukládá v tkáni,

i když mysl tento atak dávno vytěsnila. Na našem prameni energie sedí pomyslný „žabák“ a my o něm nevíme,  Jedná se o velmi účinné a hluboké léčení, kdy klient již nemůže zůstat v roli pasivní oběti, ale stává se zodpovědným za své léčení (jelikož se chce konečně potkat se svou plnou životní energií a silou, se svým potenciálem. Pokud žije v „polozamrzlém“ stavu, často mu nic jiného nezbývá a tak se dá do hledání.  Takovéto léčení nemusí mít podobu hysterických dramat, jako spíše vědomé a klidné pozornosti, naslouchání, jež věnujeme klientovi a jeho tělesnému i případně evokovanému duševnímu prožitku. Po opakovaném léčení se může uvolnit proud pozitivní životní energie, který se projeví v mnoha oblastech jeho života a vitality, v novém prožitku sexuality, v jiném přijímání partnera atd..            

Helena

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proč si mají ženy dopřát tantrickou masáž.....

Přáním každé ženy je být hýčkána, přijímána taková, jaká je, se všemi svými dary i „nezdary“ na cestě životem. Jsou období, kdy se tok této blahodárné energie může zastavit, nebo jí prostě není dostatek. Nebo jsou naopak období, kdy doslova přetékáme radostí z doteku a blízkého kontaktu s jinými lidmi. Tehdy přemýšlíme, jak tuto sílu uchopit, užít si ji a objevovat v ní pro nás nové možnosti. Cítíme se krásné a všemi směry překypující dáváním, měkké, hravé a oddávající se. Obojí může být impulsem k prožitku tantrické masáže, která nejen dokáže zacelovat ony temné díry, ale i oslavovat vše krásné v nás.

Souboj s vlastním strachem

Na počátku je většinou obava. Žádný strach! Bojíme se všichni – přílišného otevírání a intimity obzvláště. Někdy to nedokážeme ani se svými nejbližšími a teď se najednou ocitáme v rukou neznámého člověka. Je to zvláštní, až transformační vhled do jiných struktur ze zaběhnutého uvažování. Když ale tohoto pomyslného strašáka, který nám brání v poznání neznáma, překonáme, jsme zase o kousek bohatší. Už pro ten pocit, že jsme zase na jednom malém vnitřním „bojišti“ právě zvítězily! Možná se potkáme s potlačenými pocity něčeho nepřijatého v nás, ale to jen proto, aby o sobě daly vědět! Dost se nás už natrápily a chtějí pryč.

Žena se při masáži potřebuje ocitnout v naprostém ovzduší důvěry, tepla lidského (i fyzického) i pochopení. To jí může poskytnout jak žena, která dobře „ví“, tak laskavý, provázející a bezpečný dotek muže, který sice nemůže tak dobře znát svět žen, ale chová k němu posvátnou úctu, aniž by ustupoval ze svých mužských pozic. V tomto případě i žena může nahlédnout do mužského světa a možná zaléčit některá stará zranění, vzniklá z nepochopení, míjení či nedostatku komunikace s tímto polaritním principem. Většinou každá žena vycítí, na jakou masáž je „připravena“

Někdy je velmi těžko přesvědčit ženu slovy, že její tělo je hodno přijetí a oslavy. Slouží jí věrně mnoho let, někdy se ohlašuje bolestmi a nemocemi, nese stopy péče o ostatní, porodů a starostí o děti, blízké, a tímto vrásněním času zkrásňuje (Přestože většina módních časopisů ji přesvědčuje o opaku!) Ale pouze potud, pokud tuto hrdost na „prožité“ cítí ona sama, v ideálním případě, pokud jí to zrcadlí i její partner. Dotek při tantrické masáži umí vyjádřit vše, na co jsou slova příliš plochá a rozum příliš konkrétní.

Po půl hodině masáže již žena, ocitne li se v prostředí důvěry, automaticky „přepíná“ na své vnitřní cítění sebe sama a přeje- li situace, odřízne se od vnějších rušivých vlivů. Je jen ve svém těle, s láskyplnou pozorností jiné bytosti, muže či ženy, je jemně vedena k hlubšímu prožitku, který nemusí být nutně a ryze „sexuálního charakteru“. Impulsy se sbíhají do svého středu i z těch nejméně navštěvovaných či periferních částí těla. Žena si může třeba jen uvědomit, ano, přesně toto od pradávna žádám, a tuto oslavující péči a podporu v první řadě „dodám“ sama sobě. To je ostatně ten nejzaručenější způsob, jak něco obdržet. Druzí se pak rádi připojují – protože je ona sama „přitáhne“. Právě tohle zapeklité přijímání či spíše nepřijetí sebe sama může pomoci prolomit tantrická masáž.

S tím souvisí i problém nedostatku doteku, podobně jako u mužů. Táhne se s námi jako nit již od raného dětství. Žena, neznající jako dítě neustálé laskání a mazlení matky a všech z okolí, možná cítí podobný ostych předávat tento dotyk svým dětem. V mnoha případě si to uvědomí, rozdává hodně – ale jiným. Sobě až na posledním místě. Ted přichází řada jen a jen na ni. Pro mnoho žen také velmi nezvyklý pocit: dovolím si i já být na chvíli oslavovanou Bohyní?

Žena divoška – prolomení bariér

Prožívat naplno své ženství, potěšení z dotyku i úžas z rozbouření energie v těle, by mělo být právem každé ženy a v každém věku, i když podoby přijímání a prožitku se samozřejmě věkem proměňují. Staří Indové dávno věděli, v čem spočívá elixír věčného mládí a krásy. Mizí staré vzorce, jež nám předávala po staletí naše kultura, podmíněná vždy nějakou ideologií. Mizí nevědomá omezení našich matek a babiček „tohle se přeci nedělá“. Svobodná žena v tomto smyslu začne vládnout magii své vlastní přitažlivosti. Stane se bytostí, kterou ostatní nemohou už tak snadno ovládat, bytostí v souladu sama se sebou, vnímající vlastní dělohu jako centrální orgán zrodu nového. Nedeformovaný uvolněný prožitek se kouzelně přenáší do všech oblastí jejího života. Pryč je utrápená tvář ženy obětující se, pečovatelky o druhé. Cesta k této svobodě je někdy dlouhá a podmíněná mnoha dalšími zkouškami. Tantrická masáž může být právě oním pomocným krokem na cestě k osvobození a za vlastní silou.

Tantra je pro ženu velmi přirozenou cestou návratu sama k sobě ve všech aspektech. Ve své hravosti, důvěřivosti, intuici, divokosti i touze po prostoupení a harmonizaci všeho kolem, lidí, vztahů, věcí, naučí pečující ženu nepopírat sama sebe, uctít své tělo a v konečném důsledku být onou krásnou bytostí, jež je mnohem více schopna dávat, protože rozdává ze své hojnosti. Začít objevovat tuhle cestu můžete kdykoliv. „Tantra“ je otevřená cesta všemu a všem...

Helena

Proč si muži dopřejí tantrickou masáž

K tomuto tématu přistupuji s jistou úctou. Je to jasné. Nejsem muž. Když  píšu a přemýšlím o ženách, mohu vycházet z pocitů svého těla, z jeho prožitků i z jakési pradávné ženské paměti.

Na tomto poli však vycházím z mnoha prožitých setkání v intimním prostoru, ze sdílení a koneckonců i z toho, jak který muž vyzařoval pro mě před a po masáži. Byl to pro mě vždy vstup do neznámého světa .  

         Jeden impulz byl společný. Muži, kteří přicházeli, chtěli poznat v životě něco nového, objevovat a dotknout se toho lákavého, tajemného a vlastně i duchovního,  o čem se v hospodě ani na fotbale příliš nemluví. A samozřejmě taky prozkoumat svůj zdroj vitality a dobrého pocitu mužství, totiž vlastní sexualitu.  Možná v nich právě zrál nějaký proces změny, který je tlačil ze zajetých kolejí. Ve vztahu, v rodině, v pracovním nasazení. Řada vyčerpaných manažerů přišla objevovat nové zdroje energie, které by jim umožnily přežívat neúprosné tempo vnějšího světa a vidět věci (i ) z jiné perspektivy. Při masáži se naučili mnohdy to nejtěžší – zastavit se alespoň na dvě hodiny,  příjemným a  přijatelným způsobem, a JEN vnímat svoje tělo. Tak jemně a hluboce, jak to lze právě při tantrické masáži.  „Vykoupat v ženské jinové energii“ pro doplnění zdrojů a nastolení rovnováhy. Pro některé bylo tohle zastavení hlavním léčivým zdrojem.

      Přicházeli i ti, kteří se zamýšleli nad tím, jak zkvalitnit svůj vztah s partnerkou, jak lépe i pro ni prožívat svoji sexualitu na jiné úrovni. Tuším a doufám, že si mnozí odnesli ono kouzlo domů a věnovali ho své ženě. Někteří s klientů si přišli pro přijímající dotyk, protože v běžném životě si ono hýčkání prostě nedovolili. Nebo se jim z nejrůznějších důvodů právě nedostávalo. Pro aktivního dobyvatele a „dříče“ je role   přijímajícího novým zážitkem. Samozřejmě hraje u mužů roli erotická touha, ale vymezí li si masérka jasně svůj prostor a hranice, může pak být sebejistým průvodcem, který se pozorně a s láskou věnuje tomu, co je skutečným cílem tantrické masáže. I muž se pak může lépe soustředit na své nitro a ne na dobývání „jiného území“.

      Léčivé účinky má masáž i při jakémkoliv nepřijetí svého těla, při pocitu „nejsem dost dobrý, aby o mě některá žena takto pečovala. Láskyplný dotyk léčí rány a traumata. Aniž by bylo nutno znát přesné okolnosti zranění, moudré tělo vyplavuje endorfiny, které pomáhají v procesu sebepřijetí lépe než jakákoliv antidepresiva. Jedním z cílů tantrické masáže je energetické propojení našich pohlavních orgánů se srdcem a vyššími centry. Pohybujeme se na neprobádaném území, pokud bychom chtěli např. vysledovat účinky tantrické masáže při nejrůznějších psychických potížích, depresích, autistickýmch sklonech. Intuice  však většinou řídí, kam má a kam může masáž zajít, jaká hladina vysoké energie je pro klienta zvládnutelná a léčivá. Stačí s ním opravdu být, v klidu a plné pozornosti, vědět, že co se děje, děje se správně. Masáž prostaty, která může být součástí tantrické masáže, je např. důležitou prevencí před strašákem dnešní mužské populace, rakovinou prostaty. Zároveň je pro muže zcela jiným transformačním prožitkem bytí.

      Přicházeli i  muži v plné mužské síle, kteří dobře znali svůj zdroj, ale zároveń tušili, že v tantře a jejím pojetí sexuality mohou v sobě objevit další netušené možnosti na jiné úrovni, pomocí dýchání dosáhnout např. celotělního prožitku orgasmu bez vybití energie. Pro sebe, pro svoje schopnosti „vládnout“, pro větší sílu v běžném životě.

     Je krásné vidět, jaký potenciál jemnosti a něžnosti se skrývá v mužích. Jeden z takových pokročilých klientů, Ind mě ke konci masáže vtáhl do jakéhosi tance, ve kterém mi věnoval a přenesl na mě vědomě všechnu vybudovanou energii. Bylo to jedinkráte, nezvyklé, nevinné a krásné. Inu, kolébka tantry se nezapře. S těmi, kteří přicházejí, jsem v intimitě, meditaci, v totálně blízkém kontaktu a připadá mi to přirozené a nevinné. Někdy se cítím totálně jako žena, někdy prostě jako  lidská bytost. Vidím muže bez „převleků“ a masek, kdy na chvilku odloží na věšák své Ego. Říká se, že ve smrti a v sexu jsme pravdiví.

Věřím, že po odchodu neztratí nic ze svých pevných pozic, dobitých  kvót a území, vybudovaných malých impérií, ale budou  navíc nakládat se světem i sebou samými tak nějak  - tišeji  a laskavěji.

HK

Sexualita versus tantra

Setkávám se s tím neustále. Řeknete- li , že se zabýváte tantrou, nastane často ticho, dotyčnému  naskočí snad výjevy z  Kamasutry, milostné orgie nebo pikantní rituály nahých postav. Nebo zdolávání trojitých orgasmů jako vytrvalostní sport s nasazením maratonského běžce. No a o tom se prostě „jen tak“ nahlas nemluví. Takový je dnešní západní pohled u širší veřejnosti, pikantní příchuť tantry, dobře prodávaná médii je ještě podpořena zařazením tantrických aktivit v rámci přehlednosti mnohdy pod erotické služby. Nevidíte pod tím to, že se třeba někomu díváte do očí tak dlouho, až ho skutečně uvidíte. Nebo zkusíte položit ruku na jeho srdce a půl hodiny vedle něj ležíte a posloucháte, v jakém rytmu tluče. Zdravíte přítele a přivinete si ho k srdci, chviličku  tak setrváte, a cítíte , jaké teplo z něj k vám jde. Tantra je hlavně o naší živosti, vřelosti a pravdivosti, na to má každý „živý“ právo i potenciál  - není sektou vyvolených. Je li sexuální síla pramenem života – tak na ni prostě nemůžeme zapomenout, zamknout ji do Pandořiny skřínky. A  tak je tantra „i“ o sexualitě. Musíme ovšem vycházet z toho, že sexualita není zaopovězená „třináctá komnata“, ale že nám prostě sluší, děláme kvůli ní spoustu smyslných i nesmyslných činů, které dávají naše kolo života do pohybu, rozzáří nás, někdy stahuje do temnot,  propojuje naše energie až k extatickým stavům, léčí, přináší vize a hluboké vhledy. Takto chápána, stane se posvátnou záležitostí, která má hodně daleko ke kopulačním pohybům. Je čistá, přirozená, mocná  a není kvůli ní nutno „ztišovat hlas“.

      V důsledku, kdyby ji společnost viděla takhle, asi by se nám trochu zhroutil pornografický trh, který je pěkně zhusta živen z našich potlačených potřeb a projekcí. A pěkná řada filmů a „uměleckých“ děl by se ukázalo jako vykalkulovaný produkt trhu, živený našimi iluzemi a závislostmi ega či „omamná droga“ pro utišení nespokojené duše. Z tantrického pohledu by asi zmizelo i věčné a oblíbené téma ženských časopisů – „Přišla  jsem mu na nevěru, co  s tím“, „Z našeho manželství vymizel sex“ či „Impotence mužů v přechodu“, které zdánlivě nemá řešení, kromě pilulek. Tantra a její energie by sebraly vítr z plachet i kosmetickému průmyslu a zázračným preparátům za tisíce, které udrží „věčné mládí“. Ale určitě by bylo na světě víc radosti, krásných sebevědomých žen všeho věku a pozitivní energie.

   Dřív, když jsem byla na kurzech se záhadnými názvy – Třináctá komnata či Masáž jóni a linghamu či prostaty, „Čtvrtá dimenze“ – připadala jsem si, že tak nějak vstupuji do „tajného bratrstva spiklenců sexu“. Dnes mám opačný problém. Přijde mě to tak přirozené a hravé věnovat se celému člověku při masáži i s těmito částmi těla, že si znovu a znovu musím s pochopením připomínat  existující tabu, když se o tom bavím se světem venku nebo s těmi, kteří přijdou na masáž. A masáž prostaty – to už je skutečně o spolubytí v hlubinách lidskosti.  Nějak se mi převrátilo, co je vlastně normální a naštěstí je to nakažlivé pro obě strany. Během masáže jsem ve svém svobodném světě – to, co má čistou energii lásky,  přijetí a radosti, je dovoleno a tisíckráte posvěceno v jakékoliv podobě. Asi jsem si, i vzhledem k výchově v původní rodině, kde stěží padlo slovo „menstruace“ a i můj dětsky nevinný dotaz, co to znamená „smyslná“(ve všech románech psali, že měla „smyslná ústa“ a já to fakt ve svých deseti neuměla..) vyvolal rozpaky mé matky,  tuto životní kartu musela vytáhnout. Takový „návrat ženy domů“ a narovnání.. 

Ano, tantra je pro mě jako vědomá i rozkošnická žena, která chce z cesty odstranit vše, co brání vyzařování její krásy, naplnit ten očištěný prostor pro sebe i pro všechny kolem jako voda, rozlít se do posledního místa, které svým teplem a láskou vytvořila, spřádat harmonii bez ostrých úhlů, plynoucí v tanci smyslů, pochopení i péče. Tantra je pro mě jako pohyb plodu v matčině lůně, návrat do krajiny bezpečí a  prapůvodní čistotě. Tantra je pro mě neustálý úžas z jasné a pronikavé mužské energie, která je tvořivou výzvou k pronikání do jiného světa, elektrickým výbojem, nutícím smysly ke zbystřené pozornosti, totálnímu střetu a následné touze po splynutí a Jednotě, kdy se zastavuje čas.. Tantra je pro mě vděčnost za každý záhyb mého těla, za každou křivku , která je oslavována.

V tomto smyslu tedy ani já necítím potřebu „ztišovat hlas“ .

HK 

 Tantra a krása ženy

        Žena je nejkrásnější, když vyzařuje své ženství, které může mít mnoho podob. Je krásná jako dívka plná očekávání příštího, jako matka, nesoucí v náruči dítě, je krásná jako rozvášněná milenka, právě tak jako utišující zralá žena, o kráse starých žen a jejich vědoucích hlubokých očích nemluvě. Tantra jako starodávné „učení“ uctívající božské energie Shivy a Shakti, muže a ženy, si je síly ženství dobře vědoma. Dnes jsou pro nás tančící postavy indických božstev spíše krásným rituálním symbolem, zmizely chrámy a tantrické kněžky, ale podstata celého učení se nemění. Tantra doslova vytahuje z ženy její ženskost, živí ji a podporuje ve všech podobách. Muže pak učí se adekvátně a s úctou k této ženskosti vztahovat, aby každé setkání, nejen milostné, bylo inspirujícím a vzrušujícím aktem mezi dvěma póly, které obohacuje obě strany. Setkání mužského a ženského principu tak není chápáno jako bitva o moc, kdy jedna strana nutně musí odejít ponížena. Skutečný muž je k ženským atributům své Shakti přitahován jako magnet, je to pro něj neznámé území, výzva hodná bojovníka, neustálá jiskřivá inspirace a zkouška jeho kvalit.

     Vraťme se však ke kráse ženy. Je- li náležitě viděna, odhalena a oceněna její ženská stránka, jako se rytíři a trubadůři dávných věků klaněli ženskosti v ryzí podobě, rozkvétá a rozdává své dary z niterného pocitu štěstí. Nemluvím tu o modelkách a kráskách z titulních stránek časopisů. Zní to jako nesplnitelné přání a sen, ze kterého se vrátíme do dnešní unavené, uspěchané a vyčerpané doby. Skeptici pohotově namítnou, že dnes je konec starodávným rituálům, obraz světa se změnil, ženy jsou emancipované, výkonnější než muži, dovedou vládnout i ničit. A přesto žena zůstává ve skrytu duše stále onou Shakti. Pod závojem starostí, nepochopení a implantovaných falešných přesvědčení chce a vychutnává si stále totéž, co její dávné předkyně. Je tím doslova zevnitř vyživována a při nedostatku vadne jako květina, která není zalévána. Její sebevědomí však není odkázáno jen na vnější poklony, ale celé to začíná uvnitř jejího vlastního těla a jeho přijetí . To je ten první signál pro svět venku.

        Tantrické umění se jemně a nenápadně vrací z ilegality do dnešních časů, aby připomnělo onu dávnou hru na „muže a ženu“, vrátilo sexualitě její skutečnou životadárnou sílu a intimnímu spojení jeho posvátnost. I v současných rekvizitách, doslova na vlastní kůži, můžeme dnes prožít tantrické rituály. Dotýkají se něčeho esenciálního v nás, naší ohnivé síly, zdroje života, pocitu „božství“. Poznání extatického prožitku ve zcela jiném světle osvobozuje naše strnulé představy a otevírá nový prostor. Odstraněním společenských závojů a nánosů, kostýmů a převleků  se odhalí pravdivá tvář. Ta je vždy krásná už ze samé podstaty.  Žádné líčidlo, nejrafinovanější make- up nedokáže rozzářit ženu tak, jako když se třeba jen na malou chvíli dotkne úplné volnosti a přirozenosti svého těla. Naše vědomí si onen moment pamatuje a znovu vybaví.  V partnerské  lásce, tak trochu jak slepci s holí, zkoušíme objevovat novou intimitu a úctu, běžnou výměnu „něco za něco“ nahrazujeme novými uvnitř duše tušenými zákony. Pohybujeme se na neznámém území, učíme se obdarovávat a uctívat beze studu své vlastní tělo, které bývalo donedávna  zahalováno tmou, zvláště jeho „tzv. nečisté části. Tantra dobře ví, že právě v  „odhalování nepatřičných částí“ je klíč k naší vitalitě, našim strachům, léčení dávných bolestí a konečně i novému prožívání radosti a oslavy života „v těle“, ne mimo něj, jak to hlásá řada učení. Ostatně to ví i řada osvícených terapeutů a psychologů, avšak běžně chápaná etika „terapeuta“ jim nedovoluje jít za tuto hranici při práci s klientem. Jedno, zda se novodobí léčitelé a kněžky tantry nazývají „tantric therapist“ „sexual body worker“ či třeba v podnikatelským termínem „sexkouč“. V poctivém přístupu je vždy tělo bránou k něčemu vyššímu v nás, k prožitku, který nás obohacuje, uzdravuje, sytí a překračuje běžné hranice.

      Tantrická masáž, je takovým novodobým prožitkovým rituálem, který může mít mnoho podob. ( termín  masáž tu lehce technicky zavádějící). Jde doslova o komunikaci dotekem, niterné setkání, vysílání a ladění energií těla, plné vnímání přítomnosti druhého v jeho přirozenosti. Tělo je tak bránou k navázání vyšší komunikace. Vrátíme- li se k tématu ženy a její krásy, jde vlasně o věc tak prostou, jakou je odkrývání jejího přirozeného vyzařování přes bariéru studu, vnitřních příkazů a zákazů, podpoření její radosti a hrdosti na to, že je ženou. V tomto je tantra opravdová čarodějka a používá nejmocnější síly, která však nikdy nesmí být zneužita. Žádná manipulace není možná.  Tantrická masáž je vědomým přístupem k moudrosti těla,  ne erotickou hrátkou, která „nutí“ dotyčného člověka k modelovému prožitku. Každý jsme jiný. Jde o úctyplné sdílení intimity s někým, kdo se odhodlá vydat se na dobrodružnou cestu s plným respektováním jeho hranic, kde se právě nachází. Ty jsou často vyjádřeny ne slovně, ale samotným tělem. Proto je potřeba plné bdělosti dávajícího, aby nedošlo nevědomým invazivním  zásahům do intimity a následnému uzavření těla příjímajícího. Jakýkoliv scénář a očekávání výsledku při masáži je tedy nepatřičný, není cíle, ale jen pobývání spolu, následování všeho, co se právě děje. Jen tehdy, když „klient“ pocítí důvěru v toto spolubytí  a oddá se energiím, které se objevují, probíhá skutečně tantrická masáž, při níž lze postupně stoupat na vlnách vlastního vzrušení až k neznámým prožitkům a vizím a doslova prozářit své vlastní tělo. Přijímající se nenechá oklamat naší technikou, vnímá v každém našem pohybu, co je pravda a co ne, i momenty, když, byť jen na chvíli, odlétneme myslí. Tento zákon platí bez výhrad.        

     Zvykli jsme si pohybovat se schouleni v zimnících za tmavými brýlemi, obrněni svými auty a domy s vysokými ploty, naše řeč zná způsoby, jak komunikovat a přitom neříci nic. Skutečná intimita je nahrazována výhodnými dohodami, mnohdy i nás samotných se sebou. V tuto chvíli se nám možná zdá absurdní a nebezpečné setkat se s někým „ve své nahotě“. Je to opravdu odvážný skok do neznáma . Můžeme si dovolit se odhalit? Vzdát se oděvu, který nás tak bezpečně chrání? Jací asi jsme, když to vše odhodíme?  Zranitelní, stateční .....a krásní

HK

Každý má svou vnitřní krásu. Dovolte si ji objevit. !! Helena

    Každá žena je u nás královnou!

Není nic smysluplnějšího, než rozdávat radost do života. Dušan